Lucie Koutníková


„Lucie, Ty neumíš zpívat.“ Bylo mi 14 let, když mi učitel hudby na ZUŠ Střezina po mém prvním živém koncertu s kapelou pověděl tuto tvrdou realitu. Do té doby jsem se necelých 8 let věnovala hře na klávesy na hudební škole YAMAHA, díky které jsem se úspěšně zúčastnila mnoha celostátních soutěží, ale co se týče zpěvu, jeho začátky přišly až s pětičlenným sborem na základní škole a posléze desetičlenným kroužkem muzikálových dovedností při umělecké agentuře Ambroziáda. Celou střední jsem také byla v rukách sbormistra Jaromíra Schejbala ve sboru GYBON. Vystupování s kapelou si ale vyžádalo na pěvecké technice ještě zapracovat.

Sama jsem se později zúčastnila několika pěveckých soutěží, kde jsem často dosahovala na stupně vítězů.  Mimo Electrophonix také už šest let účinkuji s kapelou Druhá identita, která tvoří vlastní hudbu, měla jsem tu čest zpívat s projektem RoDeo, hostuji v Big Bandu Melodybrass, působím ve sboru ATENEO při Univerzitě Palackého, na které studuji Právnickou fakultu, a několikrát jsem vystupovala v rámci folkového dua s Petrou Pohankovou. Za to, jak dnes zpívám hodně vděčím Heleně Matyášové, vyučující na ZUŠ Habrmanova, která mě vedla od klasického zpěvu právě k tomu populárnímu. Na „Habrmance“ jsme se také poprvé poznali s Electrophonix. Jako malá jsem se sluchátky v uších hodiny vykrucovala před zrcadlem a představovala si, jak každou sobotu v deset večer přicházím na stage a lidi si se mnou zpívají. Proto je pro mě jakýkoli náš koncert splněným snem.